Chci s ním být častěji. Vlastně s ním chci být pořád. Stal se mojí nedílnou součástí. Za tu dobu, co jsme spolu, jsem najednou začal přemýšlet o věcech jinak - proč dělám tohle, chci to dělat, baví mě to? Merlin zabere - míněno v dobrém - dost času a já se najednou potřeboval daleko více rozhodovat o smyslu a prioritách, o tom co dělám a proč to dělám, nemohl bych dělat něco užitečnějšího, něco smysluplnějšího co by mi udělalo radost?
Jasně, ideální by bylo celé dny trávit s foťákem a psem v přírodě. Netvrdím, že to jednou nepůjde, ale zatím ty účty platit musím, resp. nemusím, ale asi by to nedopadlo dobře. Takže co s tím? Dělám jednu práci asi 16 let. Uspokojil jsem si svoje pracovní ego u zahraniční firmy, mám mnoho zákazníků řadu let, to znamená, že jsem je nikdy nepodvedl a nekecal jim nesmysly, dokonce se najdou lidé, kteří jsou ochotni říci, že jsem ve své práci výborný a stejně mám čím dál tím silnější pocit, že to, co dělám, není to co chci...
Ale všechno chce svůj čas a radikální změny mi nikdy nedělaly dobře. Takže jsem si pro začátek dal dva cíle - udělat myslivecké zkoušky a tím získat lovecký lístek a udělat lovecké zkoušky s Merlinem. Je mi ho trochu líto, že "odnese" moji nezkušenost, ale čtu a vzdělávám se, jak to jen jde.
A když už je cíl, tak stačí naplánovat kroky vedoucí k němu. Sebe jsem přihlásil do kurzu, který tedy bohužel začne až v listopadu, protože letošek jsem už prošvihl, a s Merlinem uděláme první vážnější krok tady - Výcvikový kurz 2.-5.5 Rekreační středisko HOTEL RUSAVA MS Bystřice pod Hostýnem, týden na to je přihlášen na svod ve Slavkově, v srpnu je další výcvikový kurz, takže nám to spolu docela utíká.
Vzhledem k výše uvedenému se s ním zatím nepouštím do žádného speciálního výcviku, vše je to o poslušnosti a to ještě s velkou rezervou (kromě přivolání), beru ho do přírody jak to jen jde, takže denně :-). Zatím ho nejvíc baví plašit kachny na rybnících a děsně se lekl volavky, kterou nechtěně vyplašil a která se rozlétla přímo proti němu. Také se mu už párkrát podařilo prohnat zajíce, ale vždy se po pár desítkách metrů nechal odvolat. Srnčí mu úplně zakazuji a v lese jde většinou na vodítku, než si budu jistý, že srnky nebude prohánět. Také jsem ho vzal párkrát do lesa večer. Vím, kam chodí srnčí a tak měl možnost nejen si
je "najít", ale hlavně několik minut pozorovat a vstřebávat večerní zvuky lesa - mě to mimochodem také dělá moc dobře...
Ještě k té myslivosti, ten lovecký lístek chci spíše z principu a myslím, že toho moc nezastřelím. Mimoto, když jsem se díval na ceny loveckých zbraní, tak bych si asi raději koupil nový foťák a pár objektivů. Mám na myslivost dost vyhraněný názor a do mysliveckého sdružení kde bydlím, bych rozhodně nevstoupil. Na druhou stranu jsou lidé, kteří to mají tak trochu jako poslání, například tento pán http://www.loveckakynologie.wbs.cz/ a to už je o něčem jiném. Mimochodem, objednám si u něj obojek a vodítka. Evidentně ho baví co dělá a to se mi líbí. Raději utratím peníze zde než v anonymním obchodě.
Poznávat Merlinovu povahu je také velká zábava a na dlouhé povídání, ale jedna příhoda za všechny. Moc se mu nechce vyskakovat do auta. Vždy dá přední packy do kufru a kouká na mě tak zoufale, že ty zadní tam fakt nedá...Jenomže minulý týden jsem mu dělal aportovací činku a jelikož jsem měl poměrně veliký kus dřeva, tak z toho bylo dost odpadu. Vždy jsem mu hodil kousek odříznutého nebo odseknutého dřeva, on si spokojeně kousal a já vyráběl. Když jsem byl hotový, tak jsem posbíral zbytky a šel je hodit do krbu. A v tu chvíli se ten pacholek prozradil...jedním skokem byl v krbu, sebral si zbytky dřeva a zase ladně seskočil. Koukal jsem na něj a v tu chvíli mi došlo, že s tím autem si ze mě vlastně dělá vyzvedávače. Proč by měl skákat do auta, když ho tam vysadím...Jenom pro ilustraci, ten krb má spodní hranu ve výšce 80 centimetrů, auto asi 40 a ještě se musel trefit tak, aby se nepraštil o komín. Doufám, že ho to nenapadne, až  se tam budou péct kuřata, grilovat maso....také se už těšíte :-) ?